Hrad Karlštejn

Hrad Karlštejn založil český a římský král a později císař Karel IV jako skromnou stavbu o jedné věži. Teprve později měl hrad sloužit pro ochranu korunovačních klenotů svaté říše Římské a svatých ostatků. Zahájení stavby a položení základního kamene proběhlo formou slavnosti 10. června 1348, které se zúčastnil i jeden z prvních pražských arcibiskupů, Arnošt z Pardubic. Hrubá stavba hradu probíhala 9 let a a výzdoba hradu byla dokončena až o dalších 8 let později.

České korunovační klenoty byly na hrad Karlštejn převezeny z Pražského hradu na počátku 15. století, pravděpodobně z popudu syna Karla IV., Václava IV.  Po smrti Václava IV. se českým králem stal jeho bratr Zikmund a při jeho korunovaci v roce 1420 na hradě Pražském byly klenoty opět vráceny na Karlštejn.  Krátce poté, na začátku husitského revolučního hnutí, nechal Zikmund pro jistotu klenoty převézt do zahraničí. Husité také hrad neúspěšně obléhali pod vedením zkušeného válečníka Zikmunda Korybutoviče. České korunovační klenoty na Karlštejně setrvaly až do začátku 17. století, říšské klenoty již v zahraničí zůstaly.

Počínaje rokem 1500 museli karlštejnští purkrabí  skládat přísahu, deklarovanou Vladislavským zřízením zemským (vydanou králem Vladislavem Jagellonským). V přísaze se zavázali k ochraně hradu i klenotů a korunu směli vydat pouze tomu, kdo byl řádně zvolen českým králem. Po každé korunovaci na Pražském hradě se klenoty vracely zpět na hrad Karlštejn.

Šestnácté století znamená pro hrad období určitých renesančních úprav. Přestavba zasáhla v první řadě budovu purkrabství a  Velkou věž. V průběhu stavovského povstání se klenoty odvezly na Pražský hrad, neboť obranná funkce hradu nebyla proti soudobé vojenské technice dostatečná, načež v roce 1625 zrušil císař Ferdinand II. úřad karlštejnských purkrabí, který v té době již pozbýval funkčnosti. Hrad byl nyní určen jako sídlo českých královen. V roce 1626 císařovna Eleonora vydala hrad jako zástavu Janu Kavkovi z Říčan a ten z Karlštejna odvezl veškeré ybavení. Ke konci třicetileté války hrad dobyli Švédové a ten začal rychle chátrat.

Teprve ke konci 17. století byl hrad opět majetkem českých královen a císařoven. Marie Terezie jej pak v roce 1755 darovala nově vzniklému Ústavu šlechtičen v Praze, který hradní objekt využíval pouze jako správní centrum pro okolní statky. Pozvolné chátrání hradu zastavil až císař František I., který věnoval řadu finančních prostředků na jeho rekonstrukci.

V roce 1886 započala přestavba hradu v duchu takzvaného purismu, což mělo za význam navrátit hradu jeho původní gotickou podobu. Tato přestavba se však nesetkala s příznivým ohlasem mnoha architektů, zvláště Dorboslavem Líbalem, který úpravy hradu Josefem Mockerem ostře kritizoval až do své smrti v roce 2002.

Od roku 1918 je vlastníkem hradu stát a od roku 1962 je Karlštejn národní kulturní památkou. Dnes patří Karlštejn k nejnavštěvovanějším hradům v České republice. Můžete zde absolvovat tři prohlídkové okruhy s průvodcem a koná se tu řada kulturních a společenských akcí. Různé výstavy, koncerty, divadelní představení a každoročně zde probíhá Karlštejnské kulturní léto, Karlštejnské vinobraní či Královský průvod. Na Karlštejně se také pořádají svatební obřady, podobně, jako na blízkém hradu Křivoklát.